Individuální a typové projekty domů od našeho vzniku roku 2001

Nízkoenergetické projekty

pro nízkoenergetické  bydlení (spotřeba tepla na vytápění nepřesahuje 50 kWh/m2 za rok) se doporučuje:

-správná orientace domu vůči světovým stranám (orientace obytných místností k jihu pro využití solárních zisků). Tvar budovy, správný rozsah zasklení v budově

-rodinný dům co nejvíce zateplit (podlaha, obvodová stěna, střecha), zajistit dokonalou těsnost všech prostupů, zajištění konstrukce proti tepelným mostům

-zajištění vzduchotěsnosti celé budovy

-ohřev teplé užitkové vody solárními kolektory

-použití oken s koeficientem  prostupu tepla  U=0,6-0,85 W/(m2.K)- izolační trojskla

-řízená  výměna vzduchu s rekuperací tepla

-tepelné čerpadlo,  alternativa kondenzační plynový kotel v kombinaci s nízkoteplotním spádem

-instalace doplňkového zdroje (kotel na peletky, krb s krbovou vložkou a rozvody tepla teplovzdušné nebo teplovodní..)

-použití energeticky úsporných spotřebičů

Celkovou energetickou náročnost stanoví tzv. průkaz energetické náročnosti , který je součástí projektové dokumentace.

 

Po roce 2020 budeme moci stavět pouze stavby vyhovující standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB). Nevztahují se na ně požadavky jako na pasivní či snad nulové budovy. Požadavky na obálku budovy jsou dle vyhlášky 78/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, hodnoceny pomocí průměrného součinitele prostupu tepla Uem. Ten se určí jako vážený průměr součinitelů prostupu tepla dílčích konstrukcí, vahou je pak jejich plocha. Termín budova s téměř nulovou spotřebou, tak jak si ho definovala Česká republika, je od skutečné nuly poměrně daleko. Budova s téměř nulovou spotřebou energie totiž dosahuje měrné spotřeby tepla na vytápění v rozsahu přibližně od 30 do 70 kWh/m2 za rok v závislosti na geometrii stavby, což řádově odpovídá výstavbě běžných nízkoenergetických domů. U malých jednopodlažních objektů to může být i více než 80 kWh/m2 za rok.

Co se týče jednotlivých konstrukcí, tak by se dalo říci, že požadavky na součinitel prostupu tepla U (W/m2K) na jednotlivé konstrukce dle ČSN 73 05 40-2 tepelná ochrana budov by měl být po roce 2020 lepší o cca 30% oproti minimálním požadavkům na konstrukce do roku 2020.

Mimo přísnější požadavky na tepelně izolační standard obálky budovy ještě zákon říká, že spotřeba energie takové budovy bude „ve značeném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů“. Vyhláška toto definuje požadavkem na snížení hodnoty neobnovitelné primární energie stanovené pro referenční budovu v rozpětí 10–25 % podle druhu budovy nebo zóny.

Rekuperace- krátké info:

Rekuperace, neboli zpětné získávání tepla je děj, při němž se přiváděný vzduch do budovy předehřívá teplým odpadním vzduchem. Teplý vzduch není tedy bez užitku odveden otevřeným oknem ven, ale v rekuperačním výměníku odevzdá většinu svého tepla přiváděnému vzduchu. Řešení je široce uznávané kvůli rostoucím problémům špatné kvality vnitřního vzduchu a srážení vlhkosti. S rekuperací vzduchu je možné dosáhnout až 95% účinnosti při rekuperací tepla.

Tepelná čerpadla- krátké info:

Tepelná čerpadla jsou zařízení, která umožňují odnímat teplo okolnímu prostředí, převádět na vyšší teplotní hladinu a předávat ho pro potřeby vytápění nebo ohřev teplé užitkové vody. Základní druhy tepelných čerpadel jsou - země/voda (tepelné čerpadlo odebírá teplo z plastových hadic s nemrznoucí směsí uložených plošně v zemi, z vrtu nebo z rybníku), vzduch/voda (tepelné čerpadlo odebírající teplo z venkovního vzduchu do teplot až -10 °C), vzduch/vzduch (tepelné čerpadlo odebírající teplo z venkovního vzduchu bez omezení venkovní teplotou), voda/voda (tepelné čerpadlo odebírající teplo ze spodní vody).

Kondenzační kotel:

Kondenzační plynový kotel je kotel, který je schopen využít energie vodní páry vznikající spalováním. Nejvýhodnější je tento kotel zkombinovat s nízkoteplotním tepelným spádem. V případě konvenčního způsobu vytápění uniká část tepla obsaženého ve spalinách bez užitku do atmosféry a odnáší sebou až 11% energie. U kondenzačního kotle horké spaliny spolu s vodní párou prochází speciálně upraveným tepelným výměníkem, ve kterém předávají teplo otopné soustavě a tím se spaliny a pára ochlazují. Aby došlo ke kondenzaci, musí být teplota zpětné otopné vody vracející se do výměníku chladnější, než je tzv. rosný bod vodních par obsažených ve spalinách, tzn. pod cca 55 stupňů. Pro nízkoteplotní vytápění je vhodné podlahové topení nebo radiátory, které jsou navrženy pro nízkoteplotní spád (větší velikost radiátorů). Za optimálních podmínek (získaného kondenzačního tepla, výhřevnosti zemního plynu) v porovnání s klasickými kotli mají tak kondenzační kotle až o 25% nižší spotřebu paliva.

Bližší informace možno poskytnout v kanceláři, telefon - 777 163 465, email - info@prozi.cz.

Klikněte na další informace:

dotace - zelená úsporám

tepelné izolace

zateplování konstrukcí

podlahové vytápění

ceny energií

hlavní strana

Nahoru

 
 

2001-2020(©) Prozi Projekt

Úvod|Typové projekty|Realizace|Montované domy|Ceny projektů|Kontakt